Anna Kolásková

Většina mých spolužaček šla studovat žurnalistiku, protože chtěla být jako Carrie. Já jsem se kdysi zhlédla, nesmějte se, prosím, v českém seriálu Redakce. Celou střední jsem toužila, že se stanu zahraniční reportérkou Českého rozhlasu ve Španělsku. Před maturitou jsem proto na měsíc odjela dobrovolničit na jih Španělska, abych si zlepšila jazyk a stále jsem doufala ve svůj sen informovat a být informována.

Pak jsem se dostala na vytouženou žurnalistiku, ale teprve když se můj sen začal naplňovat, došlo mi, že vlastně toužím po něčem jiném. Po tříměsíční praxi v České televizi jsem se rozhodla do médií nevrátit a našla jsem si práci v jedné z brněnských reklamek, kde jsem jako správný držák nakonec zůstala 6 let. Do marketingu jsem se zamilovala. Na rozdíl od médií mi dával pocit svobody v tom, že můžu svou práci dělat odkudkoliv, že mi stačí počítač a připojení na wifi. A tak jsem si později vyzkoušela nomádit z Bali i Thajska a moje svobodomyslná povaha se zakotvila ve freelance životě. Vybavila jsem si vlastní kancelář v oblíbených barvách a užívala jsem si pocit, že mám klienty po celé republice.

Po 4 letech na volné noze jsem ale začala mít pocit, že mi něco chybí. Tým a pocit, že na to nejsem sama. Proto jsem se začala rozhlížet, kde bych mohla zakotvit. A náhoda tomu chtěla a během pár dní jsem si plácla s kluky z Four Bros, kterým jsem do té doby externě vypomáhala s obsahem. Od té doby pluji s týmem Four Bros a moc mě to baví. Někdy je řeka klidná, jindy divoká, ale vždycky to dává smysl. A to je pro mě důležité.

Když zrovna nepíšu, nevymýšlím strategie nebo neplánuji content na sociální sítě, chodím po horách, lezu po kopcích a běhám s Ronniem, mou neunavitelnou borderou. Kromě pohybu miluju pít kafe z pěkného hrníčku, pozorovat západy slunce u moře nebo si vychutnat pocit znovuzrození po finské sauně.